Obecné dotazy

Umístění loga programu

V prezentaci s názvem „FMP, propagace, dobrá praxe“ jsou uvedena pravidla pro umístění log Interreg týkající se jejich pozic v horizontálním nebo vertikálním uspořádáním. Jsou tyto pravidla povinná a z jakých ustanovení vychází?

• Doporučení týkající se umístění loga Interreg v prezentaci „FMP, propagace, dobrá praxe“ odkazují na osvědčené postupy pro sladění vzhledu programu na všech propagačních materiálech. Uvedená doporučení k umístění loga Interreg je potřeba v maximální možné míře dodržovat. Pokud to však z technických nebo estetických důvodů není možné, jsou přípustné odchylky. Uvedená ustanovení přímo nevychází z právních předpisů, ale z osvědčených postupů programu pro zachování vizuální konzistence.

Velikost ostatních log

Podle platných předpisů musí mít symbol EU jako součást loga programu Interreg vždy nejméně stejnou velikost jako všechna ostatní loga použitá na daném propagačním materiálu. Vztahuje se toto pravidlo např. i pro znak obce?

• Ano, podle platných nařízení musí být symbol EU jako součást loga programu minimálně stejně velký (měřeno na výšku nebo šířku) jako všechna ostatní loga a grafické značky použité na daném propagačním materiálu. To platí i pro obecní znak, který je považován za „jiný grafický symbol“.

Použití loga na nestandardních materiálech

Jak máme při propagaci projektu postupovat při používání loga EU na nestandardních materiálech jako kov, kámen nebo sklo?

• Obecná pravidla a grafické normy pro použití znaku Unie naleznete v příloze č. IX obecného nařízení (EU) 2021/1060 a jsou dále blíže popsána v Manuálu jednotného vizuálního stylu fondů EU v programovém období 2021-2027. Preferované zobrazení loga EU je v barevném provedení, monochromatické vyobrazení lze použít ve specifických případech, které neumožňují použití barevné verze (například tisk na textil, gravírování do skla, rytí do kamene nebo kovu) a je u nich potřeba zajistit maximální dodržení požadavků na proporce a celkový vzhled loga. Před použitím těchto specifických metod je vhodné předložit grafický návrh ke schválení (např. příslušnému kontrolorovi), aby bylo zajištěno splnění všech požadavků. Bližší informace k oblasti publicity naleznete v Metodickém pokynu pro oblast indikátorů, evaluací a publicity v programovém období 2021-2027. 

Velikost symbolu EU

Je stanovena nějaká minimální velikost, co se týče použití loga EU?

• Doporučená minimální velikost symbolu EU jako součásti loga Interreg je alespoň 1 cm; v případě zvláštních předmětů může být symbol i menší, pokud je zachován doprovodný text. Toto doporučení minimální velikosti symbolu EU je vodítkem, které má zajistit, že symbol bude na propagačních materiálech dostatečně viditelný a čitelný. U menších propagačních materiálů, např. propisek, můžete použít i menší symbol, ale za předpokladu, že doprovodný text bude čitelný.

Jak lze nejlépe zohlednit požadavky na dodržování zásady DNSH („významně nepoškozovat“ životní prostředí) při přípravě veřejné zakázky v rámci projektu IZS (priorita 1, specifický cíl 1.1)?

• Příjemce jako zadavatel by si měl před zadáním veřejné zakázky provést průzkum trhu, aby zjistil nejen to, jaká má být předpokládaná hodnota zakázky, ale i jaká technologie je ta nejlepší dostupná na trhu z hlediska minimalizace emisí CO2.
• Průzkum trhu je dostatečným obrazem toho, jaké technologie jsou k dispozici. Průzkum by měl být proveden na českém nebo polském trhu. Technologie, která z průzkumu trhu vzejde jako nejlepší z hlediska emisí CO2 bude následně převzata do technických podmínek vymezujících předmět zakázky.
• Firmy, které se zabývají přestavbou vozidel na vozidla IZS spolupracují s tradičními dodavateli nákladních vozidel jak z ČR/PR, tak ze zahraničí a používají jejich podvozky a motorizace. Takže oslovení těchto dodavatelů (v případě zahraničních značek oficiálních dovozců do ČR/PR) poskytne obrázek o tom, jaké jsou na trhu nejlepší dostupné technologie. I zahraniční firmy vyrábějící tyto typy vozidel mají v ČR/PR svá zastoupení, takže i v případě, kdy se pořizuje vozidlo, které nevyžaduje přestavbu je možné si průzkumem v rámci ČR/PR udělat dostatečný obrázek o dostupných technologiích.
• Pokud příjemce průzkum trhu neprovedl, nebo v rámci něj neuvedl požadavek na nejlepší dostupnou technologii z hlediska emisí CO2, pak je dalším možným řešením zahrnout do výběrových kritérií v zadávací dokumentaci kromě ceny také výběrové kritérium řešící emise CO2. Toto kritérium musí mít vysokou váhu v souladu s národními předpisy o veřejných zakázkách[1]. Pokud ale příjemce již při vymezování předmětu zakázky zjistil, jaké jsou nejlepší technologie (např. průzkumem trhu), už otázku DNSH přímo v zadávací dokumentaci zohledňovat v rámci kritérií nemusí, protože již vymezení předmětu zakázky toto zaručí.
• Z pohledu Řídicího orgánu programu je zjištění nejlepší dostupné technologie z hlediska minimalizace emisí CO2 v rámci průzkumu trhu vhodnější přístup než řešení tohoto požadavku v rámci výběrových kritérií. Příjemce již ve fázi přípravy zakázky zjistí, jaké technologie jsou na trhu k dispozici a bude daleko přesněji schopen stanovit očekávanou hodnotu zakázky. Naopak řešení problematiky emisí CO2 až v rámci výběrových kritérií může vést např. k tomu, že předpokládaná hodnota zakázky nebude stanovena realisticky (bude podhodnocena), což může způsobit komplikace pro průběh zadávacího řízení.

[1] Doporučujeme vyšší váhu, než jakou má cena.

Jak se v případě pořízení vybavení v projektech IZS (specifický cíl 1.1) počítá dojezdová vzdálenost?

• V dokumentu „Metodika posouzení potenciálu přeshraničního využití techniky ve specifickém cíli 1.1“ je čas dojezdu počítán následujícím způsobem:

1. v případě, že je do projektu zapojena jedna hasičská jednotka na české straně a jedna hasičská jednotka na polské straně, bude dojezdová vzdálenost měřena od sídla hasičské jednotky (umístění pořizovaného vybavení) do sídla obce (obecního úřadu) partnera na druhé straně hranice.
2. v případě, kdy bude projekt realizovat více hasičských jednotek (např. 2 CZ a 2 PL), bude se dojezdová vzdálenost měřit od sídla hasičské jednotky (umístění pořizovaného vybavení) do sídla nejbližší obce (obecního úřadu) na druhé straně hranice.

Je nutné v případě realizace aktivity "Propojování a vytváření produktů cestovního ruchu a jejich propagace" v rámci priority 2, aby český projektový partner byl společností destinačního managementu? 

• Projektové aktivity, odpovídající destinačnímu managementu, mohou realizovat pouze takoví čeští partneři, kteří jsou destinačními společnostmi s certifikaci nebo těmi, které mají o certifikaci požádáno v době předložení projektu a doloží jí před uzavřením právního aktu. Ostatní partneři mohou realizovat pouze doprovodné aktivity, budou-li takové v projektu potřeba. 

Jaké jsou minimální požadavky na stanovení výchozí hodnoty výsledkového indikátoru č. RCR55 s názvem „Počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic za rok“?

• Výchozí hodnota indikátoru se týká odhadovaného počtu osobokilometrů ujetých na příslušné silnici v roce před zahájením intervence. Minimálním požadavkem je jednodenní sedmihodinové sčítání na každé silnici zvlášť, které bude poté využito pro následnou extrapolaci. Mělo by se jednat o den, který není ovlivněn např. svátky či nestandardním počasím.
• Pro potřeby provedení měření dopravní zátěže silnic kvůli vypočítání hodnoty výsledkového indikátoru Počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic za rok se každá silnice dle svého čísla chápe jako jeden úsek, a to bez ohledu na to, že součástí projektu je modernizace pouze některých (i třeba nesouvislých) částí této silnice. Měření počtu vozidel se provede na jednom místě a to v jedné z modernizovaných částí silnice, řešených projektem. Pokud se modernizované silnice v rámci projektu setkávají na silničním hraničním přechodu, je možné provést měření za tyto silnice společně pouze zde.
• Pro parametr délky se při výpočtu hodnoty ukazatele použije součet délky modernizovaných částí na daném úseku.

Mohou v rámci Priority 1, cíl 1.1 žádat subjekty, které nejsou zahrnuty v systémech IZS/KSRP.

• Ano, do Priority 1, cíl 1.1 mohou předložit žádost subjekty, které nejsou součástí systémů IZS/KSRP, a to v případě, že jejich zapojení přispěje k dosažení cílů projektu a cílů programu. Seznam oprávněných partnerů je uveden v příloze č. 2 PPŽ pro české subjekty a v příloze č. 3 PPŽ pro polské subjekty. Upozorňujeme také na specifické podmínky výzvy, např. pro nákup specializovaného vybavení.

Může nastat situace, že celková alokace bude vyčerpaná při prvním termínu průběžné výzvy a následně nebude možné podat žádost v dalších termínech?                

• Nemůže nastat situace, ve které by v prvním termínu průběžné výzvy byla vyčerpána celková alokace pro všechny termíny. Každý termín průběžné výzvy má stanoven svou alokaci.

Je možné v rámci programu žádat o zálohovou platbu?        

• Program INTERREG Česká republika - Polsko nepoužívá zálohové platby, ale uplatňuje se princip zpětného proplácení.

Je u podpořených cyklotras na české straně povinností zařadit je do systému značení cyklotras Klubu českých turistů?

• Ne, povinné to není. Tam, kde je to ale vhodné a možné je zařazení cyklotrasy do systému značení Klubu českých turistů doporučeno pro zlepšení dosahu cyklotrasy.

Jaké propagační opatření nejlépe zvolit při hromadné akci v případě projektu, u kterého není vyžadována pamětní deska nebo billboard? Musí být plakát A3 vždy dvojjazyčný?

• Na hromadné přeshraniční akci je potřeba vyvěsit plakát A3, a to nejlépe buď jeden dvojjazyčný nebo dva jednojazyčné. Plakát A3 na místě konání je dostačujícím prostředkem propagace. Zároveň tímto ale není dotčena povinnost umístit povinnou publicitu na propagační materiály, jsou-li na takové akci distribuovány. Bude-li vystaven plakát A3 po celou dobu realizace projektu ještě např. v sídle partnera, který je příjemcem v rámci projektu, postačí na takovém místě jednojazyčné provedení plakátu A3.